Milí čtenáři, fanoušci, členové davu s pochodněmi a vidlemi. Drazí přátelé a potenciální oběti. Možná, že jste se pozastavili (a možná taky ne) nad tím, že se frekvence našich oduševnělých zamyšlení nad smyslem života a napínavých příběhů s dramatickými zápletkami trochu zmenšila. Nemluvě o tom, že roztomilé kotě nebylo utopeno a nahrazeno dalším roztomilým kotětem, nýbrž se zuby drápy drželo našeho blogu celý týden. Bylo to způsobeno tím, že i Áďa a Máňa potřebují chvíli oddechu, tedy popadli své safari klobouky, sandále, bílé ponožky a kožené kraťasy se širokými šlemi a vyrazili do zahraničí. Nicméně, teď už jsme zpátky, živí a zdraví, po teplých večerech strávených tancem a popíjením velmi sladkého vína, slunných dnech strávených ve stínu olivových hájů a samozřejmě i trochou topení se ve slané vodě. Áďa pochytal trochu barvy a vypadá jako rodilý Řek, zatímco Máně jen vyskákaly pihy po celé tváři, takže se rozhodla, že když už je pihatá jako zrzka, tak se zrzkou stane se vším všudy.
Tolik k minulému týdnu, a teď co dál s blogem. Oběma nám začíná semestr a vzhledem k našim pracovním povinnostem, tomu, že i asociálové jako my se občas musí socializovat (balit buchty, randit a tak, vole, jo, psát blog o vtazích ve třech když jsme dva není moc cool), rozhodně nebudeme psát tolik jako doposud. Velmi nás to rmoutí, ale aspoň nám hned tak nedojde inspirace.
Vaši Áďa a Máňa
Žádné komentáře:
Okomentovat