No teda!

Bylo nebylo, byla krásná (vlastně bylo zataženo a pršelo, ale asi si můžeme dovolit trochu umělecké hyperboly) neděle a Áďa s Máňou se jednou po dlouhé době podívali na statistiky blogu, když už to ta googlí blogovací služba umožňuje.

No a to co jsme zahlédli nás opravdu mile překvapilo! Do naší oázy nevkusné prózy, pseudo-psychologických blábolů a pochybných zkušeností jste už zavítali skoro osm a půl tisíckrát!

A co tím chceme říct? Hrozně moc díky za to, že nás čtete, za všechny lajky, komentáře a sdílení na Facebooku i na blogu, za podporu těch z Vás kdo nám psali maily a zprávy. Dělá nám to dobře a máme díky tomu pocit, že psát o takovýchto tématech má smysl. Láska má mnoho podob a i díky nám (a Vám, protože všemi těmi lajky pomáháte tomu, že je to vidět a čím víc lidí to vidí, tím víc lidí o tom mluví a zamyslí se nad tím) lidé, jejichž vztah a vnímání světa nejsou úplně konvenční budou čím dál méně stigmatizováni.

Protože ideální stav věcí bude až ve chvíli, kdy se nikdo nepozastaví nad větou “já mám dvě partnerky, žijeme spolu a milujeme se”, stejně jako nad “víš, mě se nelíbí jen kluci, mám ráda i holky”. A ve chvíli, kdy toto po dlouhém rozhodování svěří svým blízkým, tak se dočká jen “No, nejvíc mě mrzí, že ti připadalo, že by mě něco takového mrzelo. Vždyť hlavní je, abyste byli šťastní”.

Hm, koukám, že jsme byli zase strašně patetičtí. Ale když nás to svým způsobem docela dojalo.

Vaši pisálkové Áďa a Máňa

P.S.: Dali jsme si hloupé předsevzetí, že tentokrát na Prague Pride musíme být zadaní a jít tam jako polyvěrozvěstové. Tak nám držte palce.