Každý blog potřebuje nějaký nudný úvodní článek, v němž dojde k osvětlení probírané problematiky a to padlo na mne.
Takže “slovo redakce”:
Na tomto blogu bychom se chtěli věnovat problematice polyamorních (respektive polygynnních) vztahů. V dnešní době se už skoro nikdo nedívá křivě na jakékoli svazky dvou lidí, ať už jsou jakéhokoliv pohlaví, nicméně vztahy, v nichž figuruje více osob, jsou brány jako něco nepřirozeného, zvrhlého. Diskuse s jednou slečnou, která se mne snažila vehementně přesvědčit o tom, že vztah, kde figurují více než dvě osoby je zákonitě odsouzen k nezdaru, postrádá jakoukoliv romantiku a vlastně odporuje jakékoliv morálce, mne přesvědčila k založení tohoto blogu, kde bychom si rádi vylili srdíčko, sdělili jak jsme se vůbec k polygamnímu vztahu dostali, co to obnáší a snad i přesvědčili, že ačkoli to rozhodně není pro každého, tak ve výsledku se nejedná o nic zavrženíhodného. Občas budu psát články já, občas má milá (v tuto chvíli jsme pouze dva), občas přeložíme zajímavý článek ze zahraničí, pokud naše myšlenky budou někoho zajímat, tak třeba zveřejníme i zajímavý názor třetí strany a třeba se objeví i další přispěvatelka. No a samozřejmě budeme minimálně zpočátku fungovat anonymně.
Blog se budeme snažit vést v hodně odlehčeném a veselém duchu (až tedy na tento prolog), spíše historky než psychologické rozbory, přeci jen nikdo z nás není psycholog. Nicméně, na pokud se objeví zajímavé dotazy, budeme se je snažit zodpovědět na základě našich laických úvah.
Něco málo o nás:
Pro účely tohoto blogu se budeme jmenovat Áďa a Máňa, oba jsme pracující studenti, dva roky spolu žijeme, jsme vášniví čtenáři, trochu nerdi a geekové, milovnící sci-fi a fantasy, založení technicky, ale s velkými sklony k fantazírování a tendencemi ventilovat své pocity do nějaké formy umění. Nejsme nijak zvlášť společenští, máme kolem sebe raději úzký okruh lidí, kterým můžeme důvěřovat. Ačkoliv navenek působíme oba dost extrovertně, v jádru jsme dost stydliví, občas míváme bláznivé nápady, ale protože si navzájem úplně věříme a hrajeme vzájemně “s kartami na stole”, naše příhody se nikterak zvlášť negativně nepodepisují na našem soužití.
A teď něco o polyamorii, respektive polygamii:
Polyamorie je definovaná jako vztah více lidí, kdy nemusí mít mezi sebou svazky všichni lidé ve vztahu, o tomto případu tu psát nebudeme, protože s tím nemáme zkušenosti. A upřímně, alespoň já si nedovedu ani představit jak to v praxi funguje.
Tady budeme mluvit o takzvané “triádě”, kdy jsou spolu tři lidé, všichni vzájemně ve svazku, v našem případě dvou bisexuálních žen a heterosexuálního (tedy asi většinou) muže.
V tomto případě vzájemné soužití funguje na principu, že ve vztahu figurují tři naprosto rovnocenní partneři, kteří si vzájemně důvěřují a milují se (samozřejmě je pochopitelné, že občas má člověk náladu pouze na jednoho z těch dvou, občas náladu být jen sám pro sebe, ale to je normální i v klasickém dvouprvkovém vztahu). Klíčové je, že z dlouhodobého hlediska jsou všechny 3 prvky rovnocenné. Samozřejmě, může to být obtížné při představě, že pár funguje jako pár a třetí osoba se k němu přidá časem, ale alespoň u nás to fungovalo tak, že pro třetího člena jsme byli jako jedna entita (vzájemně více provázaná než se třetím členem), přičemž rovnocennost by přišla časem - přeci jen, ani v páru se lidé vzájemně neotevřou hned na začátku.
Áďa
Žádné komentáře:
Okomentovat